Hotel Pinot ve Veronském domě
Židovské město: 6 minut Václavské náměstí: 15 minut Kafkovo museum: 1 minuta
Karlův most
virtualtravel
Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý
nejstarší dochovaný most v České republice. V Čechách to byla
v pořadí čtvrtá kamenná mostní stavba, po mostu Juditině a
mostech v městech Písek a Roudnice.
Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Karlův most byl až do roku 1841, kdy byl dostavěn most císaře Františka I., jediným komunikačním spojením přes Vltavu v Praze (nepočítáme-li přívozy a brody). Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních cestách.
Most byl postupně ozdoben třiceti sochami a sousošími. Původně se mu říkalo jen Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu Karla Havlíčka Borovského.
Míšeňská ulice
Ulice Míšeňská je tichá, neprůjezdná ulička, měřící sotva 80 m. Slouží k dopravě pouze jejím obyvatelům a místním podnikům. Nazývala se kdysi Nová, neboť vznikla na volných pozemcích po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541. Starobylost místa určuje blízkost biskupského dvora na dnešním Dražickém náměstí a nejstaršího kamenného (Karlova…) mostu v Praze. Historické prameny také uvádějí název ulice Svatojosefská, přičemž západní části ulice se také říkalo Uhelniště podle obchodu s dřevěným uhlím. Současný název Míšeňská nese od roku 1870. Od počátku 18. století totiž bydleli v ulici (v domě U Lužického semináře) studenti z Míšně. Míšeň je historické území jihovýchodního Německa, později začleněno do Saska.
Historie a fakta o Míšeňské
Trasa ulice, kterou navrhoval po roce 1707 Tomáš Haffenecker, vedla přes Thunovskou zahradu a navazovala na starou cestu k Dolnímu přívozu u Vysokého nebo také Panského domu (čp. 92/15). Rohový a nepravidelný dům U Lužického semináře (čp. 90/13) vybudoval Matěj Václav Jäckel. Tento dům věnoval kněz Jiří Josef Šimon roku 1726 lužickým studentům bohosloví. Na druhém konci ulice, kde začíná malostranská část Karlova mostu, stojí zajímavý dům U tří pštrosů (čp. 12). Fedršmukéř Jan Fux nebo Fuchs dal dům při přestavbě vyzdobit malbami Daniela Alexia z Květné (1606), které zobrazují majitelovo povolání. Zabýval se prodejem módní novinky – pštrosích per. V roce 1714 v tomto domě prodával Armén Deodatus Damajan další pražskou novinku – kávu. Část bloku ulice blíže k Vltavě patřila od roku 1707 malostranskému řeznickému cechu ( čp. 11, 9, 7). V domech čp. 7, 5, 3 se usídlila manufaktura Demartinů. V této ulici se už v 18. století začínal probouzet malostranský průmysl.
Ulice Míšeňská je unikátní, jako jediná v Praze je totiž vystavěná celá v čistě barokním stylu
Malá Strana
Malá Strana je unikátní částí staré Prahy, kde vedle věhlasných skvostů architektury (Pražský Hrad, Karlův most…) naleznete v malebných zákoutích zajímavé pivnice, bary a podniky s typicky českou i světovou gastronomií i českým pivem, také vinárny a vinotéky, obchody s uměním a mnoho jiných míst, kde se setkáte s českou původní i současnou kulturou a podobou našeho života.
Veronský dům
Dvoupatrový dům s historickým názvem „Veronský“ (nebo také „Lustermannský“) má zachovalou barokní část z let 1708–1726 orientovanou do čistě barokní Míšeňské ulice, a dvě jednotraktová dvoupodlažní křídla z r.1925 obklopující tichý a klidný vnitřní dvůr. Pod domem se nachází sklepy s opukovými klenbami. Patro a podkroví domu má dřevěné omítnuté stropy, v inetriérech podkroví pod sedlovou střechou naleznete původní dřevěné nosné trámy. V rámci rekonstrukce objektu v r. 2005 byla nově zbudována sedlová střešní nástavba, kde vznikl exklusivní podkrovní apartmán a ochoz ve druhém podlaží.
Důvod historického pojmenování domu Veronský nebo Lustermannský není znám. V době vzniku názvu však bývalo zvykem pojmenovávat domy podle majitele, nebo také významného nájemníka.